Rozhovor: Ivan Bařina - šéf produkcie Citadely s Paulom van Dykom

Ahoj Ivane. Jsi produkčním manažerem projektu Paul van Dyk Volume Tour 2010 v Brně – jak ses vlastně k této pozici dostal a jaké projekty už máš za sebou?

Na pozici produkčního manažera jsem se dostal postupnou prací na taneční scéně -  z pozice „bedňáka“ za posledních 9 let, za pomoci spousty faktorů. Známosti, nebojácnost ve vztahu k práci a učení se novým věcem, zájem o show-business a jeho fungování, nadšení něco vytvářet. Nejzajímavější mi přišly Time Warp v Praze, Orion Hall v Brně (všechny), Hradhouse od roku 2001, Creamfields 2008(nedopadl možná slavně, ale pro mě to byla největší škola, jakou jsem kdy prošel), Mácháč - jakožto ukazatel kvality produkce a Apokalypsa, se kterou se dá do budoucna pracovat tak, aby to byla perfektní brněnská halová party a v neposlední řadě spolupracuji s klubem Fléda, jehož jsem zároveň velký fanda.
Je ale spousta dalších projektů, větších i menších, na kterých jsem spolupracoval.

Co přesně tvoje činnost obnáší?

Postarat se o skloubení prostoru mezi lidmi a vystupujícími. Vyřešit všechny detaily fungování akce… Zajistit maximální pohodlí ve vztahu k možnostem. A v neposlední řadě zpracovat rozmístění všech objektů v prostoru akce logicky tak, aby to bylo pro všechny pohodlné a lukrativní.

Spousta lidí si neuvědomuje, že skončením akce projekt ještě „dožívá“. Jak dlouho vlastně trvá příprava a následná deinstalace takového projektu?

Záleží na projektu, prostoru konání, časových možnostech, financích a představě samotného promotéra. V průměru takové akce trvají včetně deinstalace 4 až 5 dní. Ale je to opravdu akce od akce různé.

Máš za sebou spoustu akcí a mnoho z nich i na BVV – co ty osobně říkáš pavilonu P? Jaký je tvůj názor na ozvučení v tomto pavilonu – jistě jako jeden z mála můžeš srovnat akustiku i jiných pavilonů na BVV…

Ano, na BVV jsem zažil spousty akcí a ve většině pavilonů jsem i nějaké akce připravoval. Některé pavilony jsou pro akce překrásné či impozantní, avšak zvukově naprosto nepoužitelné (Pavilon A - festival Loop, či pavilon Z - Orion Hall). Jiné jsou prostorově nešikovné(Pavilon F – Orion Hall), jiné trochu fádní, ale pro lidi, myslím, maximálně pohodlné (Pavilon G1 a G2 – Orion Hall – ty mám osobně hodně rád), další jsou obyčejné a nezáživné (Pavilon D a H – festival Loop a Kingdom)
Pavilon P je jak impozantní svou velikostí, tak pohodlný pro práci i pro lidi. Zvukově je asi nejlepší ze všech. Ale to je spíše otázka na zvukaře, jímž nejsem.

Když začíná taková akce a vpouštějí se návštěvníci, je to pro tebe moment oddychu, nebo naopak ještě většího stresu?

Částečně moment oddychu i jistého stresu - „mám všechno hotové?“, „není někde nějaké nebezpečné místo, kde by se mohl někdo fatálně zranit?“, „proběhne všechno v pořádku a dle představ?“… Po pravdě si ale nejvíc oddychnu, když samotná realizace začne, protože pak už nemám čas přemýšlet nad tím, že se bojím, aby to klaplo. To už je pak jenom o tom, že to musí klapnout! To je pak už jenom zábava. Největší stres je tři, čtyři dny před akcí, to se budím hrůzou spocenej co hodinu v noci. Pokud se mi už podaří usnout...

Když si vzpomeneš na své začátky (kdy to bylo?), jaké kuriozity z plánování a připravování akcí pamatuješ?

Vůbec poprvé jsem pomáhal sklízet Hradhouse 2001 v Boskovicích. Od té doby jsem díky Tondovi Procházkovi několik let nevynechal jedinou možnost práce na party (především pro G-productions, Mersey a následně Apokalypsu i další)
Kuriozit jsem zažil a viděl asi spoustu. V téhle branži to asi jinak ani není.

Sám se určitě pohybuješ na akcích mnoha hudebních stylů – který je ale pro tebe osobně nejblíže?

Nevím, co na to odpovědět. Když hudba kohokoliv plní svůj žánrový účel, tak může být zážitek z koncertu Skworu stejně silný, jako z Hardcella...
Ale osobně mám asi nejraději elektronické hudební experimentování a downtempo.

Určitě se k tobě dostává i spousta zajímavých riderů umělců… Je nějaká pikantnost, kterou prozradíš?

O tomhle nepřemýšlím. Maximálně si řeknu, že si někdo „vymýšlí“. Je potřeba takovou věc pouze vyřešit, aby byl ten umělec spokojený a jít dál k zajímavějším problémům.
Zajímaví jsou spíše ti lidé samotní (někdy) a jejich názory, vnímání světa a nejvíc jejich hudební rozhled. A v tom posledním mě úplně nejvíc dostali Cristian Vogel, Machinefabrik a Von Spar z předloňského festivalu NewNew!, kteří při odvozu na hotel poznali ze stylu mixu hrajícího DJe včetně skladeb co přesně zahrál. To jsem nechápal. Znali úplně všechno a vůbec měli neskutečnej přehled. To bylo úžasné.

Co v tobě vyvolává zkratka PvD?

Legendu. Jednoho z mála trance umělců, které osobně uznávám. A to především za jeho mnohaletou činnost na poli taneční scény. Osobně se těším a jsem velmi zvědav na hudbu, kterou zahraje.

V dnešní době, kdy mají lidé často problémy s nezaměstnaností – napadá tě pozice, kterou bys do vašeho teamu rád zaplnil?

Osobního asistenta/ku:) Také by se mi hodil někdo manuálně zručný, který se nebojí a umí pracovat s různými nástroji a měl by prostorovou představivost.