Mekki Martin „Umek a Tresher by mohli hrať po sebe, to by bola bomba“

Ahoj Martine… Hned v úvodu našeho rozhovoru bych se tě ráda zeptala na tvé DJské začátky. Dočetla jsem se, že hraní se věnuješ  už 8 let – působíš ovšem velmi mladým dojmem. Můžeš nám říct,  v kolika letech a jak jsi se poprvé setkal s elektronickou hudbu? Ve tvých začátcích – byl jsi spíš „samouk“, nebo ti někdo zasvěcený  základy hraní vysvětlil?

Je pravda, že už pár pátků se djingu věnuju. Poprvé jsem hrál snad ve dvanácti letech, ale možná i dřív. Nebudu říkat, že jsem doma míchal a stříhal audio kazety. Když jsem začínal, veškerá technika už byla k dispozici :) Točení vinylů mne fascinovalo natolik, že jsem nakonec djingu zcela propadnul.

Mekki Martin

Byla práce DJe tvým snem už dětství? Nebo jsi měl dřív jiné plány
o své budoucnosti? Studuješ třeba nějakou školu, která ti i přes
současnou kariéru DJe nabízí „otevřená vrátka“ pro jiné možné
zaměstnání?

Víš, já říkám, že když něco chceš, tak to dostaneš. V současné době se věnuji naplno djingu, produkci a promotérství s tím, že podnikám v zábavním průmyslu. Tak jako za vším v životě, stojí za tím těžká práce.

Po jak dlouhé době už sis byl jistý sám sebou natolik, že jsi o
sobě chtěl dát vědět okolí? Jakým způsobem jsi to udělal? Mám na
mysli, jestli jsi třeba poslal demo set do nějaké agentury, nebo
jestli ti spíš pomáhali tví přátelé, nějaký manažer…?

Hraju osm let a jistý jsem si byl po sedmi letech:) Relativně dlouhá doba na to, jak brzy dneska startuje většina djs svou „kariéru“, no ne? Prozkoumal jsem situaci na scéně, sledoval bookingové agentury, až jsme si vzájemně padli do oka s Mersey Agency Pavla Tesaře.

Co si myslíš, že je pro dobrý start DJské kariéry nejdůležitější?
Jakou roli hrají třeba tyto faktory – talent a píle, vlastní
produkce, schopný management za zády, investice vlastních
prostředků, štěstí…?

Díky za shrnutí všech podstatných věcí, ke kterým ještě přidám tvrdou práci, odříkání, trénink a pevnou vůli a někdy taky vyrovnání se se závistí :)

Jakého svého vlastního dosaženého úspěchu si za dobu, co se na
taneční scéně pohybuješ, nejvíc vážíš?

Nejvíc si vážím toho, že jsem objevil spoustu šikovných lidí a podíval se na spoustu zajímavých míst. Ať už to byly sety ve Vídni, Španělsku, nebo ve Fabricu, kde jsem hrál asi pro 40 lidí skoro ráno, ale byla tam tak bomba atmosféra, že jsme s mým houslistou Jakubem Stringsem ani nechtěli skončit, i když dovnitř už prosvítaly paprsky slunce.

Všimla jsem si, že za tu relativně krátkou dobu, co je o tobě
v souvislosti s taneční scénou slyšet, jsi vystupoval na akcích, na
které se mnoho českých DJů, kteří hrají proti tobě třeba daleko déle
a mají více zkušeností, jen tak nedostane. Můžeš nám prozradit, jak
se ti povedlo zapsat se do lineupů akcí, jako jsou třeba
Creamfields, Sven Väth vMecce, nebo i známý festival Hradhouse?

Mekki Martin

Mnozí však za tvým úspěchem vidí něco jiného, než vlastní píli,
nebo talent. Jak vnímáš kritiku, se kterou jsi se už jistě setkal?
Z čeho myslíš, že tato kritika pramení?

Je mi to líto, že to lidi berou jinak, než to ve skutečnosti je. Musím ale říct, že mi tyhle reakce zůstávají záhadou. Jestli se někdo do mne opírá na internetových fórech, tak to neřeším. To je bohužel typická česká vlastnost, se kterou zřejmě nejsem schopen nic udělat. Na parties jsou lidi spokojení a to je pro mne nejdůležitější.

Letos tě čekají velmi zajímavá hraní – vystoupíš ve Španělsku po
boku Boba Sinclaira a v Rakousku na jedné akci s Paulem van Dykem. To
je bezesporu obrovský úspěch. Co bys poradil začínajícím DJům, aby
se jim povedlo to, co tobě?

Už je to celkem legrační tohle téma, o kterém stále mluvíme. Pro mne je to spíš hraní v Rakousku, než s panem van Dykem. Víš, co se mi líbí - když si dj, který hraje ráno v 7 na 56té stage napíše, že hrál s největší hvězdou, která hraje o 15 hodin později na hlavní. Lidi by měli být trochu víc objektivní. Trénink, práce, no.

Kromě hraní se také věnuješ produkci – máš své vlastní studio?
S jakou technikou pracuješ, v jakém programu skládáš hudbu?

Poslední dobou jsem od analogu přešel úplně do světa digitální technologie. Synťáky a hardwarové mašinky na konci devadesátých let byly fajn, ale Plug-iny dnes věrně simulují prakticky veškeré nástroje a tak z hardware jsou potřeba akorát dobrá zvukovka a kvalitní klávesy. Buduji teď nové studio. Staré už nepostačuje kapacitně. Stojí to všechno ale hodně peněz. Rozhodně tak milionkrát víc, než to „vydělá“. Je to o zábavě:)

Jak bys popsal svůj vlastní styl – ať už v produkci, nebo
samotném hraní? Co tě třeba při skládání hudby nejvíc inspiruje?

Ibiza house, tech house, prostě house. Rozhodně je to ale o rytmické a melodické linii. Nebudu říkat jako všichni, že se nedá škatulkovat. Nejsem hudební chameleón, abych hrál od schranzu přes techno až po lounge. Je to prostě celé večírek a ten je zároveň mou inspirací.

Už za pár týdnů vystoupíš na hlavním pódiu festivalu Hradhouse –
koho si z pestrého line upu této party určitě nenecháš ujít?

Je snad někdo, kdo by nechtěl vidět naživo Umeka? Nebo Gregora Treshera? Mohli by hrát hned po sobě, to by byla bomba.

A naopak – proč by si nikdo neměl nechat ujít tvůj set?

Aby se mrkli, jak to teda hraje ten Mekki Martin, co ho nedávno pomlouval dj Franta, co hraje v Horních Horňákovicích? Ale vždyť on ten Franta pomlouvá i Luccu, Salačku, Orbitha, zkrátka všechny a říká, že hraje líp, než oni:)Teď vážně: proto, abychom se společně všichni skvěle bavili v rytmu moderního housu a ještě nám k tomu Jakub Strings zahraje na housle a Milan Saxo Strnadel foukne do saxofónu:)